Běh je nejmasovějším sportem planety a vědci už tuší proč. Možná právě díky němu se člověk stal nejúspěšnějším živočišným druhem.

  Mohlo to na první pohled vypadat jako demonstrace – třeba za lidská práva nebo proti ucpání Prahy auty. Jenže ten dav osmi tisíc lidí nepochodoval, ale běžel – bez ideje. Štrúdl běžců se koncem března valil kolem Vltavy povzbuzován špalírem přihlížejících a organizátoři pražského půlmaratonu hlásili rekordní počet účastníků.

  Existuje však ještě jiné vysvětlení, proč dnes lidstvo znovu objevuje běh – může to být intuitivní návrat k naší přirozenosti. Před několika lety se zrodila vědecká teorie o původu homo sapiens, podle níž člověk zvítězil v přírodním výběru díky tomu, že se naučil běhat na velké vzdálenosti a dokázal ulovit antilopu tak, že ji uštval k smrti. Získal tím trvalý přísun proteinů, které umožnily jeho rychle rostoucímu mozku rozvíjet mentální schopnosti. Lov pomocí běhu totiž vyžadoval kromě vytrvaleckých schopností velmi složitou strategii a komunikaci, na níž se podílel celý kmen.

  Zní to jako staromilský povzdech nad zlatými časy podivínů, ale jde o něco jiného. Pravdu má český vytrvalec Miloš Smrčka, který říká, že dnes je sice běžců všude plno, ale běhat ve skutečnosti neumějí. A z toho se stává vážný problém: nová vášeň milionů lidí pro běhání vyvolává světovou epidemii zranění Achillových šlach, kolen, páteře, pat a zhroucení klenby chodidel. Na vině ovšem nejsou běžci, nýbrž – boty.

  Tvrdí to profesor biologické antropologie z Harvardu Daniel Lieberman a nejen on. Je paradox, že současná epidemie zranění souvisí se stále vyspělejší technologií běžeckých bot, které mají zraněním právě zabránit. Firma Nike vyvinula v roce 1972 první atletické boty natolik odpružené, že umožňovaly prodloužit krok a dopadnout při běhu nejdříve na patu. Je možné, že právě to byl onen pověstný vynález zkázy.

  Z průzkumů vyplynulo, že téměř každý běžec včetně amatérů se jednou za rok zraní (přesněji 65 až 80 procent) bez ohledu na to, zda běháte hodně nebo málo, zda jste starý či mladý nebo muž či žena. Specialista na preventivní medicínu Švýcar Bernard Marti provedl v roce 1989 výzkum na vzorku 4358 běžců, z něhož vyplynulo, že 45 procent z nich bylo za poslední rok zraněno. Když však Marti zkoumal příčiny, zjistil, že počet zranění nesouvisí ani s povrchem, na jakém běžci trénují, ani s jejich tělesnou váhou – zato souvisí s cenou běžeckých bot. Běžci, kteří kupovali boty dražší než 95 dolarů, byli vystaveni dvojnásobnému riziku zranění než ti, kteří běhali v botách za méně než 40 dolarů. Tyto údaje potvrdil další výzkum z roku 1991.

  Vědci posléze přišli na to, v čem je problém. Dokonalé boty s měkkou a odpruženou patou tlumí nárazy tak výrazně, že tělo této nepřirozené situaci „nevěří“, instinktivně hledá stabilitu a tím uměle zvyšuje tlak na paty. Následek je jasný: více zranění.

Toto jsou pouze vybrané kapitoly z článku, který si můžete přečíst zde.